Nový a přitom vlastně starý směr

12. května 2013 v 14:53 | Hubert |  Život co mi uniká mezi prsty
Život mi přestal unikat mezi prsty. Chytil jsem ho v poslední chvíli a teď jej pevně držím.

Mám novou chuť do psaní. Píšu hned několik povídek. Jedna už je docela dlouhá. Dokonce nejdelší, jakou jsem kdy napsal a její konec je v nedohlednu. Dotkla se mě múza a otevřela trezor nápadů, které jsem tak dlouho hledal. Už necítím potřebu psát o lásce, alespoň ne tak, jak jsem to dělal doposud. S největší pravděpodobností, se tu již neobjeví mé emoční výlevy plné citů. Ty city patří pouze jediné osobě a jen ta o nich bude vědět. A jen ta si o nich bude moci číst.

Takže moc sladkých slov již ode mě nečekejte.

Musím poděkovat za několik mailů, které ke mně za poslední dobu přiletěli. Některé potěšili, jeden spíš pobavil. Někdo se dokonce ptal na nedokončené věci tady na blogu. Musím přiznat, že s největší pravděpodobností zůstanou nedokončené. Jen o "Bůh vás nenávidí! Všechny!" uvažuji, že bych to trochu upravil a znovu rozjel. Ostatní nepřipadají v úvahu. Jsem už úplně jinde.

A co vlastně tento můj blogísek čeká? Trochu to té hrstce lidí, co si ty moje blbosti ještě čtou, nastíním.....

Zkurvený dobrý ráno - nic neříkající pracovní název. Již teď mám několik dílů hotových a téměř denně v tom pokračuji. Příběh o dvojici trosek, které utápí své mozky v chlastu a halucinogenech.

Ukázka:
"V acidovém snu utopený Mantar, se po nějaké době probudil. Kukla mlčky seděl na zemi, opírajíc se o špinavé topení. Sako měl pohozené vedle sebe, košili rozepnutou, takže bylo vidět jak se mu černé chloupky kroutí na hrudi. V místnosti bylo ticho. Co však Mantara překvapilo, že se samotná místnost zdála větší než předtím. Jako by se rozpínala. A však po nějaké chvíli se zase zmenšila. Tento podivný jev nechal Kuklu úplně chladným. Vlastně ani neměl šanci si jej všimnout. Tiše pospával a už nějakou dobu se na něj začala škrábat nechutná střízlivost. Ještě nepropadal panice, ale ta chvíle se závratně blížila. Najednou se nadechl, jako řečník před dlouhým a zásadním proslovem. Jenže vzápětí zklamaně vydechl. Jako by slova, která měl na jazyku, v mžiku ztratila svůj význam."

Černá smrt - pracovní, ale vlastně nejvýstižnější název pro další věc. Povídka téměř hotova. Morová rána dopadla na klidné pobřežní městečko.

Ukázka:
"Kdo ještě nezemřel, měl smrt v očích. Nikdo již nedokázal oplakávat mrtvé. Všechny slzy byly pryč. Mrtvých bylo tolik, že se postupem času stal člověk otupělý a lhostejný vůči umírajícím. Rodiče opouštěli nemocné děti, jeden bratr druhého, otcové pohřbívali syny, aby za pár dní skončili také pod zemí. Všudypřítomná smrt obklopovala město. Držela jej ve svém mučivém náručí a sténavě prozpěvovala svou mrtvolnou píseň."

Péčko - debilní pracovní název, pro debilní příběh. Oč jde? Pornografie ze zcela nového pohledu. Jako nový druh náboženství!

Ukázka:
"Pornografii zbožňuje nejen kvůli nahotě, sexu a perverzním scénám. Ale zejména kvůli ulítlým scénářům. Jako když si chlápek v hotelu splete pokoj, odemkne si klíčem od svého pokoje - což samo o sobě absolutně nedává smysl - a najednou vidí dvě polonahý holky, jak rozjíždějí vášnivou předehru. Chlápek samozřejmě zachová chladnou hlavu a drsňáckým hlasem řekne "Můžu se přidat?". Ty holky to nijak nepřekvapí, nasadí sexy výrazy a začnou tomu chlápkovi stahovat kalhoty. A teď se přiznejte. Komu se tohle do háje někdy stalo?"

Skřet - další pracovní název. Skřet je zasranej šmejd, co žije v pohádkovým světě. Rád vraždí, znásilňuje a močí kde se dá!

Ukázka:
"Je brzy ráno a slunce se pomalu probouzí, aby opět smažilo na tlející těla lesní zvěře uprostřed bažiny. Skřet pomalu vykročil ven z jeskyně. Zhluboka nasál pach mrtvých těl, spokojeně se usmál a zapálil si první dnešní cigaretu. Trochu se mu zatočila hlava a tak se raději napil z již načlé flašky levné whiskey. Břicho hrozivě zařvalo hladem a tak se Skřet vydal na obchůzku lesem. Všude bujará zeleň, stromy oplívající životem a mezi tou krásou se Skřet dloube v nose a zadupává do země vzácné květy. Z té vůně kvetoucích stromů, se mu navaluje."


To je nástin toho základního, co vás čeká. V rukávu mám ještě několik kraťasů a starých věcí, které jsem trochu rozpracoval. Budu rád za nějakou odezvu, pokud si to svoji odezvu zaslouží. Velice brzy se tu objeví první část některé z výše vypsaných věcí.

Děkuji za pozornost....

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Víla Víla | Web | 13. května 2013 v 11:49 | Reagovat

Má cynická duše se usmála. Další něžně ťapkající zajíčky by už nerozdýchala. A tohle zní fajn. Hlavně to "péčko". =D

2 Gizka Gizka | 24. ledna 2014 v 20:12 | Reagovat

Super! Dlho som sem nezavítala ale toto zapácha celkom nádejne :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama