Mluv se mnou, ještě alespoň dnes v noci

31. července 2012 v 0:31 | Hubert |  Příběhy bez konce... aneb začátek taky nehledej
Slunce občas na vteřinku vykoukne, aby poté dalo prostor temným mrakům. Je mým potěšením čekat na krásnou princeznu i v tom to nečase. Každou minutu kontroluji hodinky. Ne, však protože bych ti chtěl vyčíst tvou nedochvilnost, ale jen abych se ti pochlubil, jak dlouho na tebe vydržím čekat. Déšť hlasitě skrápí chodník a já spokojeně chytám kapky na tvář. Zjevně se u toho komicky usmívám, protože jsi mne přivítala smíchem. Nezastírám, že občas se chovám hloupě nebo dětinsky, právě kvůli tobě. Protože tebe to ze zváštních důvodů rozesmívá. A já mám tak rád tvůj smích. Radostně tě objímám a poté příjde polibek. Krátký, ale intenzivní. Pokaždé je stejný, ale tak neskutečně vzrušující, že bych se vzdal všech krás světa, jen aby mohl trvat věčně.

Pomalým krokem jdeme městem. Řešíme nepodstatné věci a myšlenkami bloudíme mimo realitu. Pak projdeme pár obchodů. Tvářím se patřičně otráveně, ale ty víš, že to dělám jen proto, že mě to prostě baví. Směješ se mým poznámkám na dav lidí trousící se za slevami. Zdatně oponuješ mé přednášce na téma "zbytečnosti voňavých kapesníčků". A obracíš oči v sloup, když ze mne vypadne věta "Tady přece může nakupovat jenom gay!", během tvé snahy navléct mne do podezřele upnutého roláku.

Je až s podivem, jak s tebou může být zabavná činnost, kterou naprosto nenávidím. Až si říkám, že bych tě s sebou mohl vzít k zubaři. Do toho se tě snažím přesvědčit, že máš stejnou chuť na pivo, jakou mám teď já. Jenže na pivo tě nemám šanci dostat, když se mnou dokážeš tak snadno manipulovat.

"A nechceš raději zajít k nám?"

Má odpoveď byla tak snadno předvídatelná, že mne chytáš za ruku a míříš rovnou k sobě domů. Sotva zavřeš dveře, už prahnu touhou se tě dotknout. Nadšeně tě vezmu kolem pasu a zlehka se dotýkám rty tvého ucha. Cítím tvůj dech na mém krku. A pomalu se posouváme do ložnice. Když si leháš do postele, musím se na tebe chvíli dívat. Nechat se omámit tvou krásou. Až jsem z toho začal kýčovitě žvanit.

"Jsi jako slunce čnící nad mraky. Jako květina, co nikdy neuvadá. Jsi vteřinou, která nikdy neskončí. Jsi tichem, kdy neslyšíme ani šeptání. Jsi tou jedinou. Jsi půlka mé duše, tak si ji nech už třeba celou."

"A co nejsem?" zeptala ses náhle.

"Nejsi moje."

Ten pocit, který nemilosrdně prožírá celé tělo. Jako červ v tlející mršině. Myšlenky pracují, přesto že tělo padá únavou. A nutí člověka bdít. Zůstat v realitě, jako v laciném hororu, jehož děj je trapně předvídatelný. Předvídatelný a bolestný. Místnost byla obklopena tichem. Smutek však nedostal prostor. Pouhé smíření. Naděje zklamaně odešly... už je to pár dní. Odešly s pocitem, že tentokrát to mohlo vyjít. Že to mohlo dopadnout jinak, než jsem zvyklý. Že jsem to jen tak nevzdal. Proto byl ten dnešek stejně úžasný, jako dny předešlé. Protože jsme oba věděli, že konec se blíží. Dnes nehodlám být ten špatný, co všechno zkazil. Nikdo totiž nic nezkazil. Jen to nevyšlo, jak už to tak bývá.

Naposledy se díváme navzájem do očí. Tvůj pohled budu mít v hlavě pořád. Prožíváme spolu posledních pár hodin. A tak se snažíme, aby ta poslední noc byla nejhezčí.

Přestaň se přihlouple usmívat a začni se tvářit, že tomu rozumíš. Že víš, o čem je řeč. Že ta holka vedle tebe není jen snová představa, ale zcela reálná přítomnost něžně se dotýkající tvých rtů, říkám si potichu. Děsí mne vědomí, že každá halucinace jednou odezní a pestré barvy se rozptýlí. Ale dokud tu jsou, tak ostatní věci nepřichází na mysl.

Ze strachu, že ta noc jednou doopravdy skončí, jsme si zakazovali sledovat čas, aby ta chvíle trvala věčně. A teď, když skončila, cítíme jen hořkost. Zašlo slunce a ty usínáš. Až se probudíš, tak bude po všem.

"Sami cestu hledáme. Spolu jsme na věky ztraceni."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stranger girl stranger girl | 31. července 2012 v 22:44 | Reagovat

..děkuji ti :))

2 Ilma Ilma | E-mail | Web | 8. srpna 2012 v 13:50 | Reagovat

Tak, jako všechny tvé ostatní je i tato povídka skvělá. Psána hezkým, čtivým způsobem. :)

3 Míša K. Míša K. | 10. srpna 2012 v 11:36 | Reagovat

hltala jsem každé tvé slovo.. jako vždy:-/ :D ;)

4 Hotaru a Popcorn Hotaru a Popcorn | Web | 15. srpna 2012 v 12:35 | Reagovat

Ahoj, rozbiehame projekt podobný Autorskému klubu a hľadáme kvalitné blogy a tvoj sa nám vidí ako prínosný pre túto komunitu bloggerov :) Ak by si mala záujem pridať sa, budeme rady, viac informácií máš v linku vo webe :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama