Za vlast, ale hlavně pro zábavu 1. díl

25. dubna 2011 v 10:57 | Hubert |  Příběhy bez konce... aneb začátek taky nehledej
Má někdo chuť, zemřít za svou vlast? Ne. Má někdo chuť, za svou vlast zabíjet? Ano.

V jednu chvíli stojíš u řeky, zíráš na proud vody a kouříš trávu. Ve druhé chvíli jsi nachytán policií a označen za feťáka. V té třetí tě odsoudí a ve čtvrté jedeš jako voják Spojených států amerických na blízký východ, protože prostě nechceš do basy. Poprvé vidíš na vlastní oči smrt, poprvé se snažíš nepozvracet, při pohledu na končetiny a lidské vnitřnosti na bojišti. Poprvé si říkáš, že bys radši seděl.

Pak zničíte nepřátele nebo je oslabíte natolik, že bude trvat dlouhé týdny, než se opět dají dohromady. V tu chvíli vás čeká klidná část povolání vojáka. Hlídkování, zajišťování území a někdy jen ležíte bez trička na zemi, a opalujete se. Vždycky se najde pár magorů, kteří tu pohodu naruší, ale jsou to jen jedinci. Jedna, maximálně dvě kulky ten problém vyřeší a dál si můžete v klídečku vegetovat. Po pár dnech se ovšem cítíte divně. Znuděně. Přitom, když kolem vás lítají kulky a máte smrt před očima, netoužíte po ničem jiném než po úplně obyčejné dávce nudy. Když jednou intenzivně cítíte ten adrenalin, když víte, že držíte cizí život ve svých rukou - chcete to neustále. Ta nuda, ale trvá týdny a vy ji potřebujete nějak zahnat. I voják by se měl umět bavit.

"Lidi jsou idioti, že se nechají zmagořit obyčejnýma knížkama. Bible, korán - oni jsou schopní se kvůli těm hovadinám postřílet." řekl Andrew, velitel naší jednotky.

Andrew je asi největší blázen, kterého jsem v armádě potkal. V civilu jsem potkal větší magory, ale ti by se do armády nedostali. A už vůbec by je někdo nenechal velet jednotku v Afgánistánu. Andrew je pro mě vzhledově i povahově typickej kriminálník. Prostě si představte člověka, kterej je schopnej všeho - od vloupaček po vraždu. Tak to je náš Andrew, moc milej chlapík. V soukromí přátelský člověk, na bojičti nechutný sadista.

"To říká člověk, kterej v životě přečetl jen slabikář. Moc hezký!" reagoval náš pánbíčkář Jeremy.

Jeremy je stopadesátikilovej chlapák, přičemž většinu jeho váhy tvoří svaly. Udělanějšího křesťana by jste hledali dlouho. Denně se modlí a Andrew si z něj neustále utahuje. Protože Andrew je ateista a prostě rád provokuje. Jinak spolu mají velice přátelský vztah. Všichni jsme tady kámoši, v opačném případě by jsme se postříleli navzájem.

"Kašlete na to. Nehodlám pořád poslouchat ty vaše debilní hádky!" zařval Patrick.

Nejzkušenější chlapík z naší jednotky. Někdy se mi zdá, že je frustrovaný z toho, že není velitelem. Jinak je to ale férovej chlap, a s bouchačkou to umí jako nikdo, koho znám.

"Dobrá kámo, radši se půjdem podívat do té zříceniny před náma." řekl Andrew.

Já a tihle tři muži jsme šli prozkoumat okolí našeho tábora. Kráčíme pomalu, rozvážně a stále se rozhlížíme. Je důležité být opatrný, i když ve většině případů o nic nejde. Jsem napjatý, ale zatraceně dobře soustředěný. První do zpola zbořeného domu vešel Andrew, hned po něm Jeremy s Patrickem. Z jedné z místností vyběhnul nějaký vyděšený mladík a zamířil si to rovnou ven. Dost jsme se vylekali, takže v tom šoku muselo přijít to co přišlo. Z druhé místnosti vyběhnul další mladík, zařval něco arabsky a chystal se utéct za tím prvním. Jenže se ozval výstřel a mladík se zkácel k zemi.

"Kurva! Kurva! Kurva!" řval Jeremy.
"Kámo, ty jsi zastřelil civilistu." začal se Andrew smát.
"To není vůbec vtipný ty idiote! Já ho zabil!" křičel zoufale Jeremy.
"Co řešíš? Jseš křesťan - on byl muslim. Ber to jako tradici. Vzpomínka na slavné křižácké výpravy. Jseš král Richard Lví Srdce! A ten barbar zemřel jako mučedník!" nemohl se přestat smát Andrew.

Jako by měl radost, že Jeremy toho kluka zastřelil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Infantility* Infantility* | Web | 26. dubna 2011 v 19:39 | Reagovat

Nečteš nějak moc Remarqua? Já stejně nechápu, jak můžeš psát o něčem, co jsi nezažil a přesvědčivě. Samozřejmě že jde cítit, že to není reál, ale stejně z toho cítím tu syrovost a nesmyslnost války, taková totiž je.

Pěkné :) Já se můžu jít s mým "Bývalým vězněm" zahrabat.

2 Sabča Sabča | Web | 30. dubna 2011 v 16:53 | Reagovat

máš pěknej blo´g,koukni se na můj,dík

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama