A k tomu jim dopomáhej bůh

27. února 2011 v 13:33 | Hubert
Ona sedí a zmateně se ohlíží kolem sebe. On leží, přirostlý k zemi a už dávno nedýchá. Ona zatlačuje slzy. On si brouká píseň smrti. Oba pohltila temnota lesa.
Dívka svírá chladnou ruku chlapce. Hladí ho po vybledlé tváři a snaží se usmát. Křik z dálky nevnímá. Bůh si žádal svoji oběť. Uštval chlapce k smrti. Zaplatil daň nejvyšší, ale dívka ji chce zpátky. Dívka chce zpátky lásku chlapce, chce zpátky jeho úsměv. Chce zpátky jeho život!

"Když zahyne osoba tobě nejmilejší, otočíš se snad k bohu zády?"
"Ne! Otočím se k němu čelem, aby viděl obličej člověka, který ho nenávidí!"

Křesťané zabili mladou dívku. Vyrvali jí srdce z těla a před jejíma očima ho roztrhali. Mladé křehké tělo posílili zlem. A zlo se jim vrátí. Bratři vlci zpívají poslední modlitbu. Dívka s pochodní v ruce, klidným krokem míří ke kostelu.

"Ďábel přichází!" křičí hloupý vesničané.

Vidí zlost ve tváři dívky s pochodní v ruce. Vidí obrovské trolly mířící za ní, protože je její zlost přitáhla, jako vůně čerstvé krve. Vidí bratry vlky, zahánějí prostý lid do svých chatrných obydlí. Vidí dívku posedlou. Dívku prahnoucí po pomstě.
Kostel hoří, kněz rozsápán trolly a vlky leží na vlhké půdě. Krev zabarvila hlínu do ruda. Kolem nikdo není. Všichni strachy utekli. Čekal by je stejný osud jako kněze. A možná ještě čeká. Dívka, se k bohu otočila čelem. A mocně mu plivla do tváře. Bůh ze svého obličeje stírá sliny smíšené s krví mladého života, který zničil. A ví, že další rána přijde brzy. Proti nenávisti, kterou dívka cítí, bůh nedokáže bojovat. Musí jen nečinně přihlížet, jak další chrám boží, svírají pekelné plameny. Jak další služebník boží, prosí o svůj život. Křičí bolestí a jeho tělo je požíráno tvory z lesa. Většinu dne dívka sedí v lese a pláče. Bratři vlci ji chrání, přinášejí potravu. Po nocích chodí vesnicemi a vybírá boží daň. Daň za to, že spravedlivý bůh neexistuje.
Do temného hvozdu se nikdo neodváží. Kdo do něj vkročí, už se nikdy nevrátí. Strach lidí je oprávněný. Dívka je královna trollů, královna lesa. O životu a smrti rozhoduje ona. Jen křesťané zaslouží smrt, pohané budiž ušetřeni. Není tvora, který by měl radši maso křesťanů, než hladového trolla. Nic jiného si nezaslouží, než skončit v trollím žaludku. A k tomu jim dopomáhej bůh.
Chladný vítr jí fouká do tváře. Dívka při vzpomínce na chlapce pláče a nepříčetně zuří zároveň. Smutek je silný. Nenávist silnější. Dívka kráčí na vrcholek hory. Hořící pochodeň svírá v ruce. Na hoře je kostel. Ten poslední v kraji. Poslední chrám boží, poslední boží služebník. Kněz z dálky ve tmě vidí světlo mířící ke kostelu. Ví, co jej čeká. Naposledy si předčítá z bible, naposledy sevře kříž v dlani.
Dveře kostela se rozletěly pod náporem silných trollů. Ozval se nechutný hrdelní řev. A do kostela vtrhli vlci. Trollové nadšeně ničí na co přijdou. Vlci hledají lidské maso. Našli ho. Třese se strachem. A prosí o svůj život. Modlí se k bohu. Už pochybuje, že mu bůh pomůže. Jeho tělo je roztrháno špičatými tesáky. Dívka mlčky obchází kostel a poté do něj vhodí pochodeň. Zdá se, jako by kostel něco říkal.

"Vrátím život tomu chlapci, když zanecháš vypalování kostelů a masakrování mých dětí."
"A zanecháš pak ty, ničení šťastných životů? Řekni..."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Venom, Havránka Venom, Havránka | E-mail | Web | 27. února 2011 v 15:49 | Reagovat

Já se tě snad začnu bát :) zas a znova se divím, kde se to v tobě bere. A možná lepší nevědět? :-P nicméně povídka krásná a i když to tak možná nevypadá, děsivě aktuální.

2 Lennie Heroin Lennie Heroin | E-mail | Web | 27. února 2011 v 15:58 | Reagovat

bezmocnej Bůh..zajímavý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama