Vraždy podle facebooku 3/4

25. prosince 2010 v 21:54 | Hubert |  Příběhy bez konce... aneb začátek taky nehledej
Lehce, za to zničeně procházím chodbami střední školy a potahuju z cigarety. Blíží se čas oběda a tak jsem strážníka Jonese poslal na stanici podat hlášení. Cigaretu jsem hodil do odpadkového koše, který nezačal hořet jak jsem doufal a vyšel jsem hlavním vchodem ze školy. Rozhlédnul jsem se a všude stále postávala spousta zvědavců, reportérů a lovců senzací. Prošel jsem kolem nich se zamyšleným výrazem ve tváři. Šel jsem pár ulic a po chvíli jsem zalezl do takovýho starýho, špinavýho pajzlu. Sednul jsem si přímo k baru. V lokále bylo vymeteno a měl jsem pocit, že tu jsem sám.

"Pěkné poledne přeji, detektive." řekl trochu zarudlý barman.

Vyrušil jsem ho u pálení jointa. Vůně trávy mě kopla hned po příchodu. Ani ho nejspíš nestihl dokouřit.

"Jednoho panáka Dany." promluvil jsem po chvíli přemýšlení, jestli mu na tu trávu něco řeknu.
"Jako vždycky?"
"Ne, dnes si dám whiskey." odpověděl jsem na barmanův dotaz.
"Co způsobilo takovou odbočku od obvyklé vodky?"
"Nevím, detektivové by měli pít whiskey. Mám ten pocit." řekl jsem, když mi podával sklenici.

Po třetím panáku si Dany šel evidentně odskočit na jointa. Po šestém se už nebál hulit přede mnou. Opile jsem se podíval na hodinky. Jsou tři odpoledne. Vzal jsem telefon a zavolal Jonesovi. Povídal, že právě dokončil hlášení. Zeptal se, jestli přijedu ještě na stanici.

"Nepočítal bych s tím." řekl jsem možná trochu nesrozumitelně.

Zaplatil jsem Danymu a vylezl do zamračeného počasí. Ještě aby začalo pršet.
Auto mám zaparkované až u školy a tak se trochu projdu. Kráčím podivným krokem, možná trochu připomínajícím chůzi na měsíci. A v jednu chvíli mám pocit, že nevím kde jsem. Nakonec jsem auto našel a když jsem nastartoval, tak začalo pršet. Auto se rozjelo a zazvonil telefon.

"Kurva!" řekl jsem, po pár vteřinách hovoru.

Další vražda mě nedovolí jet domů a trochu se prospat. Dojel jsem k místu činu. Bylo tam už pár policistů, kteří zajišťovali stopy a spousta čumilů. Vrah poprvé zaútočil venku. Na klidném místě u řeky. Slušná zašívárna pro přemýšlivé typy lidí. Vlastně ani nevím, jestli jsem tu někdy byl. U staré vrby, čnící nad ostatními stromy leží mladej kluk. Může mu být sotva patnáct. Na těle má spoustu bodných ran. Jen žádný notebook nebo něco, co by mě potvrdilo tušení, že ten kluk si před smrtí zrušil účet na facebooku. Ovšem, že ho zprovodil ze světa stejný člověk, který zabil ty dvě dívky před tím nepochybuju.
Najednou ke mě přišel strážník Jones, kterého jsem si nejspíš nevšimnul.

"Vypadáte unaveně." řekl.
"To je tím zasraným počasím." svedl jsem to na nepříjemný déšť.
"Zavražděný se jmenuje Wally Twisp a chodí na stejnou školu, jako ty holky. Našla ho tu jeho kamarádka. Prý ji vyděsil jeho status na facebooku, ve kterém naznačil, že se hodlá zabít. A tak šla sem, protože tohle prý bylo jeho oblíbené místo." přešel k věci Jones.
"Je tu ještě ta jeho kamarádka?" zeptal jsem se ne příliš zaujatě.
"Ano, támhle stojí na břehu řeky."

Sešel jsem svah a zamířil k deštěm promočené dívce. Stále ještě plakala, ale byla ochotná zodpovědět mé otázky. Já přitom ani moc netušil, na co se chci ptát.

"Kdy jsi ho šla hledat?"
"Nevím, kolem třetí. Hned po tom, co jsem zjistila, že si smazal účet na facebooku. Po těch vraždách jsem o něj začala mít strach." odpověděla roztřeseným hlasem.
"Vypadá to, že oprávněně." řekl jsem a dost netaktně se uchechtnul.

Pak jsem jen trapně mlčel a radšo odešel pryč. Prošel jsem se kolem místa činu a v křoví jsem našel černý šátek. Vzal jsem ho do ruky a zjistil jsem, že je od krve. Vrah si jím nejspíš utřel nůž. V každém rohu toho šátku byla malá lebka. Najednou se mi v mozku jako by rozsvítilo. Ten šátek jsem už dnes viděl.

"Bobby Milk!"
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Já | Web | 25. prosince 2010 v 22:51 | Reagovat

Páááni...teď jsem přečetla všechny díly a děsím se, jak to dopadne...(Bobbyho nééé, prosíííím ^_^)
Závidím...jakože mi obstojně jde všechno ostatní, napsat takhle úžasnou detektivku bych určitě nezvládla...

2 Venom Paparazzi Venom Paparazzi | E-mail | Web | 26. prosince 2010 v 10:11 | Reagovat

Super :) třeba se to s tím šátkem ještě zašmodrchá?

3 Akiko Akiko | Web | 26. prosince 2010 v 19:02 | Reagovat

Před chvilkou jsem si vzpoměla, že jsem tady četla suprovou povídku, tak jsem sem zavítala a zjistila, že už tu jsou rovnou dvě části... No, každej nepíše pomalu =D xDDD

Úplně mě to pohltilo a začíná se to komplikovat... Měla jsem takovou teorii, že to byly sebevraždy... No, na rozuzlení si budu muset počkat.. Už se těším =)

4 Petra Petra | Web | 27. prosince 2010 v 19:09 | Reagovat

Jak to asi bude dál? :)

5 Piškot ^^ Piškot ^^ | Web | 1. ledna 2011 v 17:31 | Reagovat

paráda! super děj a všechno..těším se na pokráčko :)

6 Tem Tem | 1. ledna 2011 v 17:32 | Reagovat

hej to je fakt skvele napsany,uplne me vtahlo  do  deje,jsem  zvedava jak  se to jeste zamotá :D

7 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 7. ledna 2011 v 21:27 | Reagovat

Mmm, nechce se mi věřit, že by to bylo tak "jednoduché" a vrahem byl ten gauner. Jestli je, tak je to takové překvapení/zklamání :D

8 darkmiss darkmiss | Web | 8. ledna 2011 v 17:37 | Reagovat

Muhehe, jdu dál...

9 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 8. ledna 2011 v 18:56 | Reagovat

to 4/4 neznamená, že je tohle konec, že ne? O_O

10 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 11. ledna 2011 v 21:45 | Reagovat

[9]: jsem blbá, bože jak jsem blbá =D jdu si konečně přečíst konec =)

11 Anton Anton | E-mail | Web | 14. října 2011 v 20:01 | Reagovat

Ale jo, proč ne....:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama