Očima vraha

1. prosince 2010 v 20:08 | Hubert |  Příběhy bez konce... aneb začátek taky nehledej
"Váš manžel má jedinou možnost. Transplantaci očí. Je to velice kontroverzní operace, o které se moc neví. A je popsáno jen pár případů, kdy se operace povedla a pacient nezešílel. Člověk totiž vidí svět jinak než dřív. Doslova jinýma očima. A je těžké dopředu posoudit, zda to jeho mozek zvládne." řekl lékař.
"Dobrá. Pokud je to opravdu jediná možnost, aby znovu viděl, tak to musíme risknout." odpověděla moje žena po chvíli napjatého přemýšlení s třesoucím se hlasem.

Manželka odešla z nemocničního pokoje a zůstali tu jen dva doktoři. Dělal jsem, že spím a tak jsem slyšel jejich rozrušený hovor.

"Proč jste jí neřekl, čí byly ty oči připravené k transplantaci? Proč jste jí neřekl, že byly sériového vraha odsouzeného k trestu smrti?"
"Bude lepší, když se to nikdo nedozví. Snížíme tak možnost, že se ten muž zblázní." odpověděl lékař co mluvil s mou ženou.

Druhého dne po operaci jsem se začal pomalu probouzet. Otevřel jsem oči. Předemnou se zjevila místnost, chvíli jsem měl pocit, že je to vězeňská cela. Zdálo se, že je noc. Vstal jsem a tyhle spekulace se rozplynuly. Jsem v nemocnici a je devět hodin ráno. Slunce ohavně prosvítá žaluziemi do mých očí. Když jsem se do něj zadíval, pochopil jsem že je depresivnější než dřív. Dřív mě slunce naplňovalo pozitivní energií. Teď do něj zírám a jediné co z toho mám, je bolení očí. Uhnul jsem pohledem a radši se rozhlédnul po okolí nemocnice. Čekal jsem, že budu nadšen z množství barev, které jsem dlouho nespatřil. Ale všechno bylo nevýrazně odporné. Všechno připomínalo chlad márnice. Temnotu starého hřbitova.
Do pokoje vstoupila zdravotní sestra, což mě donutilo otočit se směrem ke dveřím.

"Dobré ráno. Jak se cítíte?" zeptala se.
"Cítím jako by do místnosti právě vstoupilo slunce a já se na něj díval."

Sestřička se koketně usmála. Ještě pořád to funguje. Zatraceně, že jsem se vůbec ženil. Tenhle úlovek by patřil k těm nejlepším skalpům. Zdravotní sestra byla velice krásná a určitě přitahovala spoustu mužů. Jen tady v nemocnici musela poslouchat denně desítky oplzlých návrhů. Najednou se mi, při pohledu na ni zablesklo před očima a zjevila se zcela jiná scenérie. Sestra ležela na zemi s rozseknutou lebkou a rozpáraným břichem. Její vnitřnosti se válely všude po pokoji. Měl jsem smíšené pocity. Bylo v tom cosi přirozeného, brutálního a zvláštně krásného jako když lvice zardousí ve svých zubech mladého geparda ne proto, že má hlad, ale jen tak. Že se jí prostě chtělo. Pochopil jsem, že můj pohled na svět se změnil. Zdál se mi však lepší. Vnímavější.
Přišel další záblesk a sestra byla znovu živá a krásná. A já netušil, který pohled se mi zamlouvá víc. Chystala mi na stůl snídani a já ji soustředěně pozoroval. Každou chvíli na mě roztomile pohlédla a stydlivě se usmála. Chtěl jsem ji hned na místě.

"Myslíte, že se dají city či vzrušení projevit nějakým zvráceným způsobem?" zeptal jsem se jí.
"Jak to myslíte?"
"Například bych se vám zahleděl do očí, políbil a pak bych vám rozseknul hlavu o ostrou hranu támhle toho nočního stolku."

Samotného mě ta slova vyděsila. O to víc, že jsem je myslel vážně. Zdravotní sestra se na mě uraženě podívala a při odchodu práskla dveřmi. Nahlas jsem se zasmál. Zřejmě jsem ji vyděsil. Koho to trápí? Vidím a to je to podstatné. Víc mě nemusí zajímat.
Do pokoje vstoupil lékař, tak jsem ho přesvědčil aby podepsal souhlas s mým propuštěním z nemocnice. Chystal jsem se odejít, jenže doktor mě ještě zastavil.

"Už jsem vaše propuštění podepsal. Tak s pravdou ven. Co skutečně vidíte?"
"Vidím jak vám z úst teče krev. Jak se svíjíte v bolestech a prosíte o život. Všechno kolem je zvrácené a vyvolává to ve mě pocit, že potřebuji vidět masakr." řekl jsem popravdě.
"Dost. To stačí. Já... mrzí mě..." snažil se omluvit lékař.
"Nemusí vás to mrzet. Vidím, takže jste svou práci splnil. Co vidím je vedlejší. Jediné co vás může mrzet je fakt, že to co jsem vám před chvíli řekl bude brzy pravda." řekl jsem s úsměvem.

Lékař zůstal stát. Nemohl dělat nic. Věděl, že se to může stát. Ale podle všeho si to nebyl schopen připustit. Odešel jsem se smíchem a zvrácenou myšlenkou. Dojdu domů, políbím svou ženu a pak ji proříznu hrdlo. Byla to ta neerotičtější myšlenka, jaká se mi kdy honila hlavou. Zároveň to byla ta nejstrašnější myšlenka. Odehrával se ve mě vnitřní boj a já se ho jako by neúčastnil. Byl jsem jen nezaujatým přihlížejícím. Jen jsem čekal jak to celé dopadne.
Najednou přišel další záblesk. Velice intenzivní. Jsem doma. Všude jsou rozházené věci. Vyběhnul jsem schody, abych se podíval kde je moje žena. Ležela v ložnici, měla prořízlé hrdlo. Zdi pokoje byly jako vymalované krví.

"Ach bože. Co jsem to provedl?" křičel jsem.

Záblesk skončil a já věděl, že se to všechno stane. A tak jsem pochopil, že nemám jinou možnost. Došel jsem do garáže u našeho domu. Vzal jsem lano, přivázal si ho kolem krku, stoupnul si na židli a jen čekal. Čekal jsem na další záblesk. Záblesk kde uvidím své oběšené tělo.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ziky Ziky | E-mail | Web | 1. prosince 2010 v 21:41 | Reagovat

jediné co mohu říct je "wow". Vážně koukám. Skvěle napsané, jako vždy. A námět? Bezkonkurenční. Ale to je u tebe už samozřejmost x) Lepší to být nemůže.
Vyvolává to ve mě smíšené pocity a myšlenky..

2 Lily Addams Lily Addams | Web | 2. prosince 2010 v 18:23 | Reagovat

další dobrá povídka....jak ty to děláš, to mi zůstává záhadou...u mě je povídka podstatný problém :-D

3 Venom Venom | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 19:38 | Reagovat

Děkuji za navození hezké atmosféry těsně před spaním... a to mě dnes v noci strašil mafián co u nás zvonil a chtěl abych práskla kam šel můj kamarád :D Nechtěl bys vydat knížku? :)

4 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 7. prosince 2010 v 17:45 | Reagovat

Skvělé, vážně skvělé.:)
Hahaaa.. jenže ono je vážně krásné třbea takové prořízlé hrdlo..8D
Ale né tak jako třeba krvavé šrámy na tváři!♥*Jsem v pořádku*

5 DorothyIncok DorothyIncok | E-mail | Středa v 0:50 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil":
captchas solution of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another size-types of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM software: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.

Interested? There are a lot of introducing videos about XEvil in YouTube.
Good luck!

XRumer20170718

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama