Sex, drogy a Heavy Metal 2. díl, 9. kapitola

23. listopadu 2010 v 8:45 | Hubert |  Sex, drogy a Heavy Metal
Jeli jsme mlčky v autě. Což je docela divný, vzhledem k tomu že já a Zdenál jsme přijeli včera v noci a ti tři blbečci musí mít spoustu zážitků. Jediné co vím, je to, že auto nechali někde u lesa a zapoměli si z něj vzít stany. Nic jinýho jsem z nich nevypáčil. Je půl šesté ráno a slunce už svítí. Noc jsme strávili popíjením ve Zdenálově autě. A moje víčka teď nevydrží otevřené déle jak pět sekund.

"Ty vole, jsme ve Wackenu!" najednou zakřičel Fred.

Všichni se rázem probrali. I Zdenál což mě trochu vyděsilo. Vzhledem k tomu, že řídil. V noci jsme se dohodli, že se všichni složíme na dva lístky a spravedlivě se budeme střídat. Jenom mám strach, že budu muset použít pěsti až budou hrát Slayeři. Na ty chcou jít totiž všichni.
Projíždíme kolem kempu a areálu, snažíme se najít překupníky. Nikde však žádný člověk, co nabízí lístky nebyl. A to jsem si myslel, že černý trh nikdy nespí.

"Hej nic. Já na to seru. Kde máme ty houby?" zeptal se mě Zdenál, když zaparkoval v příkopu.
"Vy tady máte lysohlávky?" vytřeštil oči Franta.
"Chceš?" zeptal jsem se.

Neodpověděl, ale nabral si plnou hrst. David s Fredem znejistili, ale nakonec si taky nabrali. Já v očekávání průseru nezahálel a nabral jsem si taky pořádnou hrst. Začali jsme se tím cpát. Viděl jsem jak se Davidovi navaluje po každým kousnutí.

"Vole tady máš rohlík, tím to zajíš. Snaž se je rozkousat co nejvíc, ať ti to nenajíždí dvě hodiny. A hlavně nedejchej, když je koušeš." řekl jsem mu.

Netvářil se nadšeně. Za to Fred si evidentně pochutnával. Úsměv od ucha k uchu. Pohled nevinného dítěte.

"Co je to vůbec za houby. To jsou žampióny? Jsou strašně dobrý!" řekl Fred nadšeně.
"Jaký žampióny? Co to valíš? To jsou lysohlávky. Normální halucinogen." řekl Zdenál s klidem.
"Lysohlávky? No kurva já už jich sežral minimálně padesát! Proč jste mě to neřekli vy parchanti. Vy jste mě normálně otrávili. Co když teď umřu?" křičel Fred.
"V klidu Frede. Nic se ti nestane." uklidňoval ho Franta.
"A jak poznám, že mě to už najelo?" zeptal se Fred.
"Normálně. Napuchnou ti ruce a zčervenaj." odpověděl mu Franta.

V tu chvíli jsem měl neodolatelnou chuť vyprsknout smíchy. Naštěstí jsem to udržel. Po asi hodině, kdy jsme stále seděli v autě zaparkovaném v příkopu, jsme vylezli ven. Dohodli jsme se, že se rozdělíme na dvě výzvědné jednotky. V první jsem byl já, Fred a David. Druhou tvořil Franta se Zdenálem. Chvíli hrozilo, že nakonec budou muset být tři skupinky. Protože Franta a Zdenál se nebyli schopni domluvit kdo bude vedoucí jednotky.
U nás to bylo jasný. Vedoucí jsem byl já, protože David se po hodinovém zívání pořád smál a Fredovi učarovalo modré nebe. Chtěl jsem jít sehnat ty lístky. Protože bylo jasný že druhá jednotka se na to vykašle. Když jsme totiž odcházeli tak pokřikovali něco o tom, že houby patří do lesa. A mířili přímo k lesu.
Po půl hodině marného snažení začal Fred prohledávat svoje kapsy

"Do hajzlu. Kde mám telefon?" řekl zoufale zhoubovanej Fred.

Pak ho vytáhnul z kapsy od kalhot. Ale nevypadal, že by z toho měl radost. Naopak mě úplně šokoval.

"Já ho prostě nemůžu najít. Zavolám Frantovi, třeba ví kde ho mám."
"No zdar, hele neviděl jsi můj telefon? Já ho totiž nemůžu najít." řekl Fred do telefonu.

Čekal jsem na chvíli kdy se mu Franta vysměje, protože hledá telefon, kterým právě volá. Jenže s Frantovou odpovědí přišel další šok.

"A díval ses pořádně po kapsách?
"Prosim tě, vypni ten telefon. Máš ho v ruce." řekl jsem Fredovi, protože na to se už nedalo dívat.
"Ty vole dík, kde jsi ho našel?"

Tohle už není normální. Připadal jsem si jako vychovatel z ústavu pro duševně nemocné. Aspoň že David se přestal smát.

"Roni já nevim. Já jsem asi divnej. Mě ty ruce nenapuchli ani nezčervenali. Za to tkaničky..." řekl Fred a upřeně zíral na boty.
"Co tkaničky?"
"Utíkaj!" zakřičel a rozběhnul se směrem do lesa.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Venom Havránka Venom Havránka | E-mail | Web | 23. listopadu 2010 v 18:47 | Reagovat

xDDD tak tímhle dílem jsi to zabil... jeden hlod vedle druhého, třískám se smíchy a ještě dlouho budu :D

2 Lily Addams Lily Addams | Web | 24. listopadu 2010 v 17:33 | Reagovat

Pobavil jsi mě :-D

3 Mysteria Mysteria | Web | 9. prosince 2010 v 14:51 | Reagovat

Vytlemená jak hovado :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama