Proč se z vás, stáváš ty

15. února 2010 v 15:46 | Hubert |  Život co mi uniká mezi prsty
Dostal jsem chuť vám něco napsat. Nemám náladu na nějaký příběhy se šťastnými nebo smutnými konci. Namám vlastně náladu na žádný konce. Protože nač řešit konec, když ještě dejchám a žádnej konec zatím neplánuju?
V hlavě mi pluje množství myšlenek, které se všelijak mísí a tvoří jeden velký chaos. A do toho chaosu skočí myšlenka, která ví co chce. A už pár dní čeká na své využití (či zneužití?). Přemýšlel jsem že v této rubrice nebudu oslovovat "vás", ale jenom "tebe". Rubrika "Život co mi uniká mezi prsty" je přece jenom nejintimnější z mých rubrik. Vychází z mého nitra, neztrácí můj smysl i nesmysl a je celá vlastně o mě a mých inspiracích. Takže s vaším milím svolením se z vás, stáváš ty. Oslovení to je přece jenom osobnější a přátelštější než nějaké vykání. Navíc se mě pletlo jestli vůbec oslovuju vás všechny nebo jenom konkrétní jedince. V případě mého blogu s mizivou návštěvností považuji za blbost oslovovat "všechny dva" pravidelné čtenáře mých nepravidelných článků a příběhů, jako "vy".
Počítám s tím a dokonce vím o několika lidech, kteří jsou podstatně starší než já a můj blog si sem tam pročtou a co víc, někdy zanechají komentář. Těmto lidem se za své současné a zejména budoucí tykání v této rubrice srdečně omlouvám. Ale mám dojem že se tady toho dozvíte tolik o mých pocitech, náladách a mé osobě, že mám právo vám tykat.
Takže děkuji předem za svolení...

Už se ti někdy stalo (napsal jsem asi třikrát automaticky "vám", než mě došlo že si tykáme) žes napsal něco o čem sis při psaní říkal že je to to nejlepší cos kdy vytvořil? A druhej den ses probral a zjistil že je to příšerná sračka? Osobně se mi stalo asi třikrát. K dojmu že tvoříš něco úžasného přispívají zejména látky jako alkohol a tráva.
To si pak říkáš "sakra proč mě to normálně nenapadlo?" a ráno tě čeká doslovné vystřízlivění v podobě věty "jak mě proboha napadla taková blbost?". Dalším podobným extrémem je příběh, který povídal zpěvák a kytarista jedné rozjuchané, finské metalové smečky. Tomu se prý stalo že v opilosti složil naprosto perfektní kytarovku. Opravdu z ní měl radost. Ráno se probral, zahrál si tu perfektní kytarovku a zjistil že složil slavnou již dávno vzniklou songu "Paranoid" od legendy Black Sabbath. To bych opravdu zažít nechtěl.
Člověku to může pěkně srazit sebevědomí. Ale aspoň tím pochopíš, že alkohol nepatří nejen za volant. Ale i za klávesnici, notes, psací stroj, zadýchaná okna a kdo ví do čeho ještě vkládáme své výtvory a dost často i naděje.
A to by mohlo být pro tuhle chvíli vše. Sice jsem chtěl psát úplně o jiných věcech, ale na ty je ještě dost času i prostoru...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | Web | 11. května 2010 v 18:19 | Reagovat

Jo, už se mi to stalo :D A nemusela sem bejt ani zhulená :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama