Jak chudý zbohatlík o rozum přišel

11. února 2010 v 21:01 | Hubert |  Život co mi uniká mezi prsty
Che... je to bordel ale jsem v "autorském klubu blog.cz". Deset dnů jsem žil v bezduché nevědomosti a protloukal se životem aniž bych věděl že můj život se od základů změnil.
No trochu přeháním, ale jenom trochu.
Moje slavná a zářná budoucnost se zdá být pořád stejně vzdálená jako před těmi deseti dny, ale hned z toho má člověk lepší pocit. Podobně jako když jdete dlouho pěšky po poušti a zničeho nic tam v dáli za dunami vidíte auťák. Běžíte k němu, přesto že jste už deset hodin nepili a slunce vám paří do zad. Zblízka vidíte že to je krásný, nablejskaný Rolls Royce s elegantní černou metalízou. Nasednete do něj... jako na haluz jsou klíčky v zapalování. A jediný co vám kazí dojem z tohoto zážitku je že auto nemá benzín a nejbližší pumpa je desítky, možná stovky kilometrů daleko.
To člověku zkazí už i tak posranej den.
Ale samozřejmě je to zbytečně moc nadnesený přirovnání.
Jinak musím říct že jsem rád že mě přijali... už ani nevim proč jsem rád... ale důvod to byl poměrně logickej.

Říká se že člověk bývá po prohuleným dnu dost apatickej. Já nevim jakej jsem, ale rozhodně bych mohl napsat nepoužitelnej. Nebo dost zpomalenej. Zpomalenej takovým stylem, že kdyby jste se mě teď zeptali kolik je hodin tak vám odpovím až v neděli. A pravděpodobně vám řeknu i čas, kterej jste si za tu dobu stihli zjistit už nejmíň dvanáctkrát.
Dvanáctkrát. A stejně je to hezký číslo těch dvanáct. Dvánáct je podle mě celkem přirozenej počet. A je mnohem hezčí říct "Hej ty vole včera mě zmlátilo 12 skinů." než "Dostal sem do držky od mladší ségry.". A tak si říkám... díky bohu že můj tata vystřelil jen dvakrát a to tak dobře že se mamince narodili v obou případech kluci.

Moc mě dneska neberte vážně... vlastně... neberte mě vážně nikdy. Jenom v případě že se ukáže že papež je antikrist, voptáhnul Eltona Johna a obnovil black metalovou legendu Bathory. Kurňa dneska su vostrej.

Tak toho žvatlání o tom že vlastně není o čem, nechám. Díky za přijetí a gratuluji vám k ziskání tak důležité persony do VIP klubu (ach ta ironie).

P.S. Všimli jste si že název článku s jeho obsahem absolutně vůbec nesouvisí? Jak já to dělám...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 11. února 2010 v 22:36 | Reagovat

Každý lord má svůj klub, ne?

2 Hubert Hubert | Web | 12. února 2010 v 10:09 | Reagovat

Vždycky ale existují vyjímky potvrzující pravidlo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama