Duha v temnotě 4. díl

16. ledna 2010 v 16:32 | Hubert |  Příběhy bez konce... aneb začátek taky nehledej
Tak předně bych se chtěl omluvit za naprosto brutální zpoždění tohoto dílu. A vzhledem k tomu že nemám adekvátní výmluvu tak se nebudu nijak obhajovat a rovnou vám ten 4. díl naservíruju.

"Ok. Takže jsem byl narkoman a umřel jsem. Co teď? Hodíte mě do kotle a budu se vařit společně s ostatními hříšníky?" ptal jsem se v žertu průvodce. "Ne to zase ne. To je jen hloupá představa lidstva o posmrtném životě." usmál se průvodce a pokračoval "Jsi tady. Všechno co budeš potřebovat jsou jen tvé myšlenky. To ony ti vše vytvoří. Když si představíš dům, ve kterém jsi bydlel jako dítě, tak se tu zhmotní. A tak je to se vším. Budeš myslet na bolest. Tak ji pocítíš. Je to opravdu jednoduché, ale někteří tu jsou velice nešťastní, protože mají jen zlé myšlenky. Toho se zkus vyvarovat.". "Takže když si představím že mám sex s Angelinou Jolie, tak ho budu mít?" dychtivě jsem se zeptal průvodce. "Teoreticky by to tak mělo být. Ale na takové duchovní úrovni ještě nejsi. Teď se soustřeď na mnohem jednodušší věci." poradil mi průvodce. "Na co například?" chtěl jsem vědět. "Třeba na to světlo, které vidíš. Ale teď už si do něj míchej barvy. Udělej z toho světla duhu." Upřeně jsem se soustředil na to co mi říká. A pomalu se z toho světla začalo stávat takové krásné spektrum barev. Byly to nádherné a plné barvy. Nic podobného jsem před tím neviděl. "Podle tvého úsměvu soudím, že duhu opravdu vidíš." pronesl spokojeně průvodce. "Ano. Je to nádhera." odpověděl jsem. "V tom případě už mne nebudeš potřebovat." řekl průvodce a začal mizet. "Né. Počkejte. Co když budu potřebovat pomoc." zoufale jsem na něj volal. "Když tě pohltí tma, tak si vzpomeň na duhu. Ta ti vždy pomůže." slyšel jsem v dáli poslední průvodcova slova.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 upiirek upiirek | Web | 16. ledna 2010 v 18:23 | Reagovat

mám si rejpnout ohledně toho zpoždění? =o) ba ne, to by stejně nemělo cenu... no, tak pokračování se mi líbí, jenom jsem zvědavá jak to bude dál, protože kdybych takhle skončila některej z příběhů co píšu tak bych si asi přeipadala jako ve slepým konci... máš nějakej plán co bude dál nebo počkáš až co tě napadne? =)

2 Hubert Hubert | E-mail | Web | 17. ledna 2010 v 11:53 | Reagovat

Od začátku co jsem tenhle příběh začal psát tak jsem přesně věděl jak to skončí. A až to skončí tak to poznáš. Jinak v hlavě se mě rodí pár nápadů na nový díly... a myslím že to bude stát za to. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama