Nechci do Pekla!

24. září 2009 v 9:43 | Hubert |  iRoNie
Tento příběh sem psal, jen tak na zahnání nudy. Dlouho sem měl v hlavě tenhle námět, který zařadím do svého cyklu "iRoNie". Musím přiznat že sem si s tím moc nepohrál a prostě to jenom napsal. Ale ani to není moc dlouhý takže

Nechci do pekla!
Příběh, který vám hodlám vyprávět, je několik stovek let starý. Je z doby, kdy jsem ještě žil. Byl jsem mlád, pln energie. Byl jsem velmi pobožný jako většina lídí v mé době. Takže když jsem se v červenci roku 1187 dozvěděl že sultán Saladin dobyl zpět Jeruzalém, rozhodl jsem se něco udělat. Tušil jsem že papež Řehoř VIII tento čin nenechá bez odezvy. Okamžitě jsem se nechal zapsat do armády. V říjnu téhož roku papež vyhlásil křižáckou výpravu. Vyrazili jsme z Anglie v roce 1190 a na jaře příštího roku jsme dorazili do svaté země. Pod velením Richarda Lvího srdce jsme bojovali dlouhá léta. Ale v hlavě mi utkvěla zejména jeden okamžik. Bitva o město Arsuf. Dostal jsem od velitele pokyn k rýchlému útoku. Já a několik set mužů jsme běželi vstříc smrti. Vyhráli jsme, i když jsme zaznamenali velké ztráty ve vlastních řadách.
Později v noci jsem přemýšlel proč vlastně bojuju? Mohl jsem být doma, mít ženu, děti, dům a nepřemýšlet o smrti. Nebát se každou chvíli o život. Kněz, který doprovázel naši družinu viděl mou zamyšlenou tvář a tak ke mě přistoupil. Zeptal se, o čem přemýšlím. Všechno jsem mu řekl a on odpověděl. "Synu důvod proč jsi tady je ten že nenávidíš peklo. Nenávidíš peklo tak moc že se chceš Bohu zavděčit a zabíjíš všechny neznabohy a pohany, které uvidíš. A Bůh tě za to jednou velkoryse odmění."
Další ráno jsme dostali pokyn k napadnutí vesnice poblíž našeho tábora. Byli tam ženy, děti a všichni zemřeli. Do jednoho. Utěšoval jsem se tím, že to je vůle Boží. A tak jsem také zabíjel, zabíjel jsem opravdu hodně a ani jednoho mrtvého jsem nelitoval. O pár dnů později jsme objevili další vesnici. Byl tam sirotčinec. Já a jeden muž jsme dostali za úkol vypálit ho. Byla noc, děti spali. V tváři vojáka, který mi pomáhal jsem viděl nechuť k tomu co máme udělat. Vzal jsem pochodeň a hodil ji do domu. Slyšel jsem jekot, řev a pláč. Ucítil jsem smrad spáleného masa a zeptal se vojáka "Co to je?". "To je peklo!" pravil znechuceně a odešel. Měl pravdu. Celý život dělám vše pro to abych se do pekla nedostal a pak ho pomáhám vytvářet.

Opět přikládám písničku. Tentokrát "Blind Guardian - Valhalla". Text k tomu příběhu vůbec nesedí. Ale hudebně je to strašně chytlavá věc. A vlastně chorálovej refrén se do doby, o které je příběh, celkem hodí.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 upiirek upiirek | Web | 5. listopadu 2009 v 13:55 | Reagovat

a tak to dopadá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama