Jejich věc - 2. díl

25. září 2009 v 11:03 | Hubert |  Příběhy bez konce... aneb začátek taky nehledej
Další díl. Který se motá kolem příprav na první úkol.

2. díl
"Capo tě asi moc neinformoval o našem smyslu práce že?" zeptal se Marco. "No upřímně ani nevím co si od ní mám slibovat." řekl jsem. "No je to celkem jednoduchý, vole. Většina podnikatelů ve městě nás požádala o pomoc. My jim vyhověli a jelikož jde většinou o zvýšení zisku, tak si žádáme nějaký procenta. Vždycky žádáme čtvrtinovej podíl. Někdy, ale Capo podíl nechce, ale bude časem žádat protislužbu. No a když někdo nechce zaplatit nebo prostě dělá mrtvýho brouka, tak Capo pošle nás. My máme za úkol dotyčného vyděsit takovým způsobem aby zaplatil. Nemáme v popisu práce zabíjení. To je v naší profesi přísně zakázaný. Na to sou tady jiní. Na druhou stranu, ale můžeme mučit, mlátit, řezat, sekat, dusit, ale nikdy né vraždit.". "To mi vyhovuje" pomyslel jsem si. Protože zabíjet se mi rozhodně nechce. Marco prudce zabrzdil před jednou rozsáhlou budovou na konci města. "Dem se nechat vyzbrojit." nadšeně prohlásil Marco. Vstoupili jsme do budovy. Bylo tam poměrně rušno. "Tohle je taková kriminální centrála. Je tu sklad zbraní, sklad drog, menší hladomorna - to ti pozdějc vysvětlím-, střelnice, perou se tady prachy, sídlí tu tzv. jednotka zabijáků, bezpečnostní služba a úklidovka - ti zametávaj stopy-. Všechno pro potřebu mafie. Dokonalej systém. A jestli ti to připadá velký tak to tě asi překvapí že ve městě máme další tři takový budovy a taky máme jednu centrálu v Římě. Jsme velká rodina Dario." vyrazil mě dech Marco.
Vstoupili jsme do prvních dveří, s nápisem márnice. "Frank je srandista." oznámil mě pobaveně Marco. Byla to obrovská místnost, plná nejrůznějších zbraní. Od automatických, po granáty, boxery a bassebolové pálky. Přivítal nás hubený muž s brýlemi. "Čao Marco. Dostals na starost nováčka jo? Ahoj já sem Frank a sem pánem tady tohohle králoství. Všechno co tu vidíš budeš jednou potřebovat.". Sesnámili sme se a už nám na stůl dával plánek s tím co vlastně máme dělat. "Počitám hoši že Capo byl opět skoupej na detaily, takže co budete dneska provádět vám budu muset vysvětlit já. Na jihu města je řeznictví. Nad ním je takovej menší byt. A v tom bytě bydlí řezník z toho řeznictví. Zatím to není složitý, stíháte ne? zeptal se nás se smíchem Frank. "Jo jasný. Franku, kurva neobkecávej to furt." reagoval na něj Marco. "Oukej oukej, ten řezník nám dluží 30 tisíc euro za maso, který sme mu sehnali. Váš úkol je jet za ním, udělat bubu bu. A dát mu na uhrazení částky 24 hodin, jinak že se vrátíte a dojde na lámání prstíků. Chápeme?". "To vypadá snadně, jaký je číslo té ulice...".
A už jsme vyjeli. Frank každýmu dal devítku, jeden plnej zásobník, boxera a teleskop. "Devítku si dej za opasek. Dneska se střílet nebude." poradil mi Marco při startování auta.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 upiirek upiirek | Web | 6. listopadu 2009 v 17:10 | Reagovat

a bude se střílet ve třetím díle??? no tady mi to nikdo nenapíše, jdu to zjistit... =P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama